Vánoce císařské rodiny

27. prosince 2008 v 18:43 |  zajímavosti
Nejprve bude řeč o vánočních svátcích když byli Rudolf a Gisela děti, hlavně o tom, copak to vlastně "Gisi" a "Rudi" dostávali od Ježíška. No a v druhé části zmíním něco o Vánocích v císařské rodině v pozdějších letech.

Co dostávali na Vánoce císařské děti???

Zápisky o vánočních dárcích byly nalezeny v pozůstalosti arcivévodkyně Sophie. Z nich se dozvíme, jaké dárky děti dostaly.

Korunní princ Rudolf roku 1858, když byl ještě zavinutý v peřince, dostal stříbrnou misku na polévku, kašpárka, paňácu a sošku Panny Marie.
~~~
V roce 1859 mu rodiče a samozřejmě i prarodiče darovali různé hračky.
~~~
V roce 1860 dostali sourozenci miniaturní zařízení bytu, Rudolf pušku, brašnu na patrony, šavli a vycpaná zvířata a Gisela dostala panenku s celým vybavením.
~~~
Roku 1861 našel korunní princ pod stromečkem štěkajícího psa, hračku krávu, krasohled, lopatku, smeták a trakářek na písek.
~~~
Čtyřletý Rudolf dostal roku 1862 kropenku s obrázkem Panny Marie, námořnický klobouk, rudou šerpu, modrý šátek a námořnickou stavebnici.
~~~
Jako pětiletý, v roce 1865 mu Ježíšek přinesl stáj na hraní se čtyřmi koňmi, ve které byly lucerny a komora na krmení, dále knihovnu se skleněnými dveřmi, německé knihy, kazetu s psacími potřebami, skládačku a bronzové stojací hodiny.
~~~
Roku 1866, po vítězné námořní bitvě u Lissy dostal portrét generála Tegetthofa, v roce 1867 fotoalbum, šedivý oblek, černou kožešinovou čepici, obrázky, porcelánové figurky a peníze - padesát zlatých.
~~~
V dalších letech dostal soupravu pro tiskaře, mušle, obrázkové knížky, kukátko, obrazy k domalování, dvě přilby a plně vybavený krámek se střižním zboží, kde mohl i stát.
Vzhledem k předurčení Rudolfa pro vojenskou dráhu kladl císař důraz zejména na vojenské hračky - vojenské hry a výzbroj, pušky s bajonetem, modely děl, zbraně, uniformy atp.
~~~
Gisela zase s ohledem na svou budoucí úlohu manželky a matky dostávala převážně panenky, předměty pro domácnost, ale samozřejmě také šperky. Jako tříletá např. dostala malý sporáček na vaření s celým vybavením, kastrůlky, utěrkami a skříňkou se zásobami. V šesti letech dostala zlatý náramek s malým safírem a diamanty, hnědý župan, vyšívané batistové rukavičky a psací náčiní v dřevěné kazetce.

Podle: Frauen um Kronprinz Rudolf

********************************************************************************

A jak vypadaly vánoční svátky v císařské rodině o několik let později, na konci osmdesatých let??? Nepříliš vesele...

Tento obraz císařské rodiny v roce 1887 ve vídeňském Hofburgu namaloval Wilhelm Gause. Je na něm císařský pár, devatenáctiletá Marie Valerie, korunní princ s manželkou Stephanií a s jejich dcerkou Elisabeth.
********************************************************************************

Atmosféru vánočních svátků císařské rodiny na konci osmdesátých let popsala arcivévodkyně Marie Valerie ve svých vzpomínkách:

24. 12. 1886 si poznamenala:
"Vánoční stromek, k němuž Rudolf a Stephanie přivedli i maličkou... Často si myslím, jak jinde svátky vánoční rodiny spojí v lásce a svornosti - jak blažený pak musí být takový rodinný kruh! Doba, kdy to takové ještě bylo i u nás, mi připadá jako sen - teď mezi námi a jakoukoli opravdovou vánoční radostí stojí Stephanie - i Rudolf se změnil, je teď tak chladný a výsměšný...
V půl šesté diner v pěti s poté jsme se brzy rozešli."
~~~
Nebo o rok později, v roce 1887:
"Maminčiny padesáté narozeniny, spíš smutné... touží po jihu..."
Vánoční večer: "Strnule a chladně chodíme od stolu ke stolu, v trapné atmosféře večeříme a jsme rádi, když se v půl sedmé můžeme rozloučit s Rudolfem a Stephanií a strávit sváteční večer jako každý jiný."
~~~
Vánoce v roce 1888:
Toho roku byly Vánoce ve znamení zásnub Marie Valerie s arcivévodou Franzem Salvatorem.
Korunní princ Rudolf si pro matku připravil velmi zvláštní dárek. Podařilo se mu prostřednictvím jednoho přítele koupit jedenáct originálních dopisů básníka Heinricha Heina, císařovnina uctívaného "mistra".
Marie Valerie si o Štědrém večeru roku 1888 napsala:
"Mamá byla smutná. Rudolf pozoroval chvíli ji, chvíli mě, a byl velmi vlídný. Malá Elisabeth měla velkou radost z nadílky a hrála si s novými věcmi, my ostatní jsme stolovali v levé Alexandrově komnatě. Po jídle jsem si vzala stranou Stephanii a sdělila jí své rozhodnutí (pozn.: o svém zasnoubení), načež mi dokonce gratulovala. Všechno kolem mě míjelo jako ve snu..."
~~~
Smutné Vánoce roku 1889, už bez korunního prince Rudolfa:
"Vděčné ohlédnutí na v podstatě šťastnou dobu zasnoubení. Maminčiny narozeniny a Štědrý večer mají minout pokud možno nenápadně. Nechce v ty dny přijímat žádná blahopřání. Večer poprvé bez vánočního stromečku..."
"V hodině, kdy jsme se zasnoubili, nám chtěla ta nejlepší mamá poblahopřát ve světlých šatech (pozn.: Po smrti korunního prince Rudolfa se císařovna oblékala výhradně jen do černých šatů), přestože právě dnešní večer pro ni byl tak bolestný... "
********************************************************************************

Atmosféru vánočních svátků císařské rodiny na konci osmdesátých let popsala arcivévodkyně Marie Valerie ve svých vzpomínkách:

24. 12. 1886 si poznamenala:
"Vánoční stromek, k němuž Rudolf a Stephanie přivedli i maličkou... Často si myslím, jak jinde svátky vánoční rodiny spojí v lásce a svornosti - jak blažený pak musí být takový rodinný kruh! Doba, kdy to takové ještě bylo i u nás, mi připadá jako sen - teď mezi námi a jakoukoli opravdovou vánoční radostí stojí Stephanie - i Rudolf se změnil, je teď tak chladný a výsměšný...
V půl šesté diner v pěti s poté jsme se brzy rozešli."
~~~
Nebo o rok později, v roce 1887:
"Maminčiny padesáté narozeniny, spíš smutné... touží po jihu..."
Vánoční večer: "Strnule a chladně chodíme od stolu ke stolu, v trapné atmosféře večeříme a jsme rádi, když se v půl sedmé můžeme rozloučit s Rudolfem a Stephanií a strávit sváteční večer jako každý jiný."
~~~
Vánoce v roce 1888:
Toho roku byly Vánoce ve znamení zásnub Marie Valerie s arcivévodou Franzem Salvatorem.
Korunní princ Rudolf si pro matku připravil velmi zvláštní dárek. Podařilo se mu prostřednictvím jednoho přítele koupit jedenáct originálních dopisů básníka Heinricha Heina, císařovnina uctívaného "mistra".
Marie Valerie si o Štědrém večeru roku 1888 napsala:
"Mamá byla smutná. Rudolf pozoroval chvíli ji, chvíli mě, a byl velmi vlídný. Malá Elisabeth měla velkou radost z nadílky a hrála si s novými věcmi, my ostatní jsme stolovali v levé Alexandrově komnatě. Po jídle jsem si vzala stranou Stephanii a sdělila jí své rozhodnutí (pozn.: o svém zasnoubení), načež mi dokonce gratulovala. Všechno kolem mě míjelo jako ve snu..."
~~~
Smutné Vánoce roku 1889, už bez korunního prince Rudolfa:
"Vděčné ohlédnutí na v podstatě šťastnou dobu zasnoubení. Maminčiny narozeniny a Štědrý večer mají minout pokud možno nenápadně. Nechce v ty dny přijímat žádná blahopřání. Večer poprvé bez vánočního stromečku..."
"V hodině, kdy jsme se zasnoubili, nám chtěla ta nejlepší mamá poblahopřát ve světlých šatech (pozn.: Po smrti korunního prince Rudolfa se císařovna oblékala výhradně jen do černých šatů), přestože právě dnešní večer pro ni byl tak bolestný... "
********************************************************************************

Atmosféru vánočních svátků císařské rodiny na konci osmdesátých let popsala arcivévodkyně Marie Valerie ve svých vzpomínkách:

24. 12. 1886 si poznamenala:
"Vánoční stromek, k němuž Rudolf a Stephanie přivedli i maličkou... Často si myslím, jak jinde svátky vánoční rodiny spojí v lásce a svornosti - jak blažený pak musí být takový rodinný kruh! Doba, kdy to takové ještě bylo i u nás, mi připadá jako sen - teď mezi námi a jakoukoli opravdovou vánoční radostí stojí Stephanie - i Rudolf se změnil, je teď tak chladný a výsměšný...
V půl šesté diner v pěti s poté jsme se brzy rozešli."
~~~
Nebo o rok později, v roce 1887:
"Maminčiny padesáté narozeniny, spíš smutné... touží po jihu..."
Vánoční večer: "Strnule a chladně chodíme od stolu ke stolu, v trapné atmosféře večeříme a jsme rádi, když se v půl sedmé můžeme rozloučit s Rudolfem a Stephanií a strávit sváteční večer jako každý jiný."
~~~
Vánoce v roce 1888:
Toho roku byly Vánoce ve znamení zásnub Marie Valerie s arcivévodou Franzem Salvatorem.
Korunní princ Rudolf si pro matku připravil velmi zvláštní dárek. Podařilo se mu prostřednictvím jednoho přítele koupit jedenáct originálních dopisů básníka Heinricha Heina, císařovnina uctívaného "mistra".
Marie Valerie si o Štědrém večeru roku 1888 napsala:
"Mamá byla smutná. Rudolf pozoroval chvíli ji, chvíli mě, a byl velmi vlídný. Malá Elisabeth měla velkou radost z nadílky a hrála si s novými věcmi, my ostatní jsme stolovali v levé Alexandrově komnatě. Po jídle jsem si vzala stranou Stephanii a sdělila jí své rozhodnutí (pozn.: o svém zasnoubení), načež mi dokonce gratulovala. Všechno kolem mě míjelo jako ve snu..."
~~~
Smutné Vánoce roku 1889, už bez korunního prince Rudolfa:
"Vděčné ohlédnutí na v podstatě šťastnou dobu zasnoubení. Maminčiny narozeniny a Štědrý večer mají minout pokud možno nenápadně. Nechce v ty dny přijímat žádná blahopřání. Večer poprvé bez vánočního stromečku..."
"V hodině, kdy jsme se zasnoubili, nám chtěla ta nejlepší mamá poblahopřát ve světlých šatech (pozn.: Po smrti korunního prince Rudolfa se císařovna oblékala výhradně jen do černých šatů), přestože právě dnešní večer pro ni byl tak bolestný... "

Zdroj:erzsebet-kiralyne.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama